Stalo se vám někdy, že jste použitím nějakého citoslovce vyslovili název hudební skupiny? Pokud v zamyšlení utrousíte slůvko Hm..., pak ten případ nastal. Tak se totiž jmenuje čtyřčlenná skupina, která koncem loňského roku vydala u firmy g.parrot album s dvanácti písničkami nazvané Oběd. Podíváme-li se na autory textů k písním skupiny, čteme taková jména jako Jaroslav Seifert, Jiří Orten, Jiří Wolker, Guillame Apollinaire či Jean Arthur Rimbaud a je jasné, že tuto muziku je nutno poslouchat velmi soustředěně, protože i texty s kapelou spřízněného Petra Kotouše jsou velmi originelní a kvalitní. Stylem a náladou je album velmi pestré; na jedné straně hudební a textová hříčka Babička, na straně druhé Piloti (A pod tou hlínou/jsou trosky strojů/které se dříve/oblohou nesly/Uvnitř těch strojů/piloti mrtví/jak rovní s rovným/hovoří s uhlím) nebo Wolkerova Balada o očích topičových. Hudbou určitě zaujme Rimbaudova Čtveračka s flétnou v doprovodu, jako moravská lidová je zaranžována Dívka co se ráda koupe, něžnou melodií je opatřena Seifertova Ukolébavka a ukázkou zpěvu jak z repertoáru černošské vokální skupiny je Můj sen. Otázky přímo existenciální evokuje Ortenova O čem ví tesknota (V přestávce mezi životem a tamtím/co jde tak pomalu jako se chodí spát/když už noc minula a chtěl bys věčně spáti/ bez pomyšlení na návrat), kde jistou tragiku textu zmírňuje rytmus hudby i vynalézavé aranžmá. Album patří k těm, která dokazují, že texty písní mohou být něco více než jen přiřazování slabik k těm puntíkům na pěti linkách, takže určitě stojí za pozornost.
Ivan Kott
Jonáš, informační zpravodaj Jonáš-klubu, 2004-2005/5