Kategorie feminity /ženskosti/ byla v západní kultuře tradičně považovaná za cizorodý až subverzivní společenský a kuturní prvek, který musel být prostřednictvím nejrůznějších společenských strategií střežen a zároveň marginalizován. Historie feminity je proto velice komplikovaným jevem, neboť její součástí není pouze ženská internalizace mužských stereotypních vzorů a představ o feminitě, které dodnes vytvářejí její smutný obraz jako "druhého" a "slabého" pohlaví, ale i emancipační vzdor proti ženskosti, která je "mlčícím hlasem".