Dvě tváře Vladimíra Václavka

Jedna z nejzajímavějších osobností české alternativy přichází se dvěma novými alby.

Brněnský hudebník Vladimír Václavek, známý šíří svého uměleckého záběru, který sahá od originálního rocku dnes již neexistující skupiny Dunaj, přes world music mezinárodního souboru Rale, až po spolupráci s Ivou Bittovou v projektu Bílé inferno, resp. Čikori, vydal se dvěma dalšími soubory nová pozoruhodná alba.
Ani jedno z alb nelze považovat za Václavkovo sólové. V případě skupiny Klar je jeho kolektivnost dána už samotnou podstatou její tvorby. Toto česko-německé trio, v němž kytaristu Václavka doplňuje bubeník Volkmar Miedtke a basista Dominik Mohr, totiž vzniklo jako čistě improvizační projekt. Nové album, nazvané Between Coma And Consciousness, se však od předchozích dvou titulů Motten (1995) a Live cz 97 (1998) přece jen poněkud liší. Poprvé zde totiž Klar vedle hudby klade důraz i na textovou stránku.
Pro ten účel si vybral - možná trochu překvapivě - anglické texty frontmana britského souboru Van Der Graaf Generator Petera Hammilla. Z toho vyplývá, že nebylo možné plně zachovat improvizační přístup k hudbě, byť se jej Klar zjevně nezříká. Pevně jsou dány formální kostry, často minimalisticky repetitivní struktury jsou ovšem vyplňovány dynamicky obměňovanými party, vytvářenými hudební komunikací všech tří hudebníků. Klar je jako vždy nejpřesvědčivější v rockovějších polohách, kde dokáže vygradovat hudební napětí a posluchače vtáhnout do svého světa mohutným přívalem energie.

Netypické rytmy
Na debutovém albu nové české skupiny V.R.M. je jistá Václavkova "hegemonie" patrnější. Už proto, že je hlavním zpěvákem a autorem většiny hudby i textů. Název kapely nicméně naznačuje "demokratickou" rovnocennost všech tří jejích členů - je totiž složen z prvních písmen jejich křestních jmen. Kromě Václavka tedy skupinu tvoří hráč na elektrickou kytaru René Pařez a bubeník Miloš Dvořáček (ten se několikrát blýskne také výbornými "etno vokály"). Album má nejblíže Václavkovu někdejšímu sólovému programu Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj, zachycenému na stejnojmenném albu z roku 1994.
V.R.M. hrají de facto folkové písničky. Od toho, co jsme v tomto žánru běžně zvyklí slýchat, se však liší Václavkovým specifickým hudebním myšlením, jež se promítá do netypických rytmických vzorců (ty jsou jakousi spojnicí všech jeho projektů) a používáním již v případě Klar zmíněných "minimalistických koleček" která jsou u V.R.M. nesena filigránskou souhrou Václavkovy akustické a Pařezovy elektrické kytary. Umocňujícím prvkem jsou pak "najazzlá" saxofonová sóla hostujícího Marcela Bárty.
Jako textař se tentokrát Václavek, jehož doménou byly doposud většinou lyrické zkratky, více "rozepsal". Ne vždy k dobru věci - texty Vůbec nic či Ještě jsem se nenarodil své myšlenky poněkud ředí mnohomluvností (nemluvě o tom, že "silná" slova ve druhé jmenované písni z Václavkových úst neznějí zrovna přirozeně). To však nemění nic na tom, že V.R.M., které mimochodem můžeme v současé době vídat na řadě letních festivalů, jsou obohacením domácí scény už tím, že dokáží překlenout hranice mezi zdánlivě neslučitelnými žánry.

Hodnocení:

****
Klar: Between Coma And Consciousness

Ginkgo Biloba Edition, čas 72:39

***
V.R.M.

g.parrot/Ginkgo Biloba Edition, čas 60:43


Ondřej Bezr
LN 26.červenec 2002