To, že skupina VRM vydala svůj debut v červnu tohoto roku již většina pozorných čtenářů ví.
Toto až neuvěřitelné spojení skvělých hudebníků ve složení Vladimír Václavek (Dunaj, Rale, E,
Bittová s Čikori aj.), René Pařez (Činna, Divadlo Vizita, Těatr Novogo Fronta aj.) a Miloš
Dvořáček (Čikori, Druhá tráva aj.) hraje poměrně těžko zaškatulkovatelnou hudbu, o které by se
dalo říct, že každý z této trojice do ní vnáší svou nezaměnitelnou část, která se diametrálně
odlišuje od dvou zbývajících, a přesto dohromady tvoří jeden silný a nenapodobitelný celek. Oni
sami o své hudbě říkají, že jsou to vesele hrané smutné písně o umírání, smrti a o dětství.
Se svou recenzí tohoto CD jsem si dal schválně načas, abych nepodlehl nějakým momentálním
nadšením a byl si svůj úsudek schopen obhájit i s odstupem času. Myslím, že déle je zbytečné
čekat. Deska VRM - Na druhé straně je prostě skvělá. Nejen to, tohle CD bych si s sebou v případě
ztroskotání lodi vzal na opuštěný ostrov. Klidně jako jediné. A to kvůli světlu a naději, jež v
sobě skrývá. Myslím, že po hudební stránce se tomuto albu budou věnovat mí kolegové recenzenti,
proto si dovolím shrnout to do lakonického tvrzení, že není nic, co by se mu po této stránce
dalo vytknout. Výběr hostů (většinou skvělých jazzových muzikantů) je stejně citlivý jako deska
sama a v konečném výsledku se díky nim podařilo dosáhnout neuvěřitelné košatosti a nádherných
vychytávčiček, které ovšem samozřejmě na běžném koncertě nezazní. Například v písni "Vanutí
větru" je někde uprostřed dětské volání kamarádů o pomoc, což je moment neuvěřitelně silný a
zároveň dětsky čistý a hravý.
Když VRM křtili nedávno novou dětskou desku Václavu Koubkovi v pražském klubu Wagon, uváděl je
Koubek slovy: "... těšte se až začne hrát Venca Václavek s klukama z VRM, protože to vás,
přátelé, skutečně dokáže vrátit zpět do dětství." Co k tomu dodat? Možná osobní zkušenost, že
tuto desku nedokážu poslouchat běžným způsobem. Tedy ušima. Od první chvíle ji vnímám a cítím
v prostoru někde okolo solar plexus. A raduji se z ní čím dál tím víc.
Petrsc
freemusic, červenec 2002